Existuje několik teorií, podle nichž byly Kanárské ostrovy ve starověku považovány za zahradu Hesperidek. Zahradu střežil Ladón – stohlavý drak –, který chránil Hesperidky, tři Atlasovy dcery. Hésiodos (řecký básník z 8. století př. n. l.) psal o legendární zahradě Hesperidek. Svůj příběh začal Atlasem. Atlas byl obr, syn Titána Iapeta. Obři byli poraženi Diem – králem bohů –, který je svrhl do podsvětí. Atlas bojoval po boku svého otce – a někteří říkají –, že ho proto Zeus odsoudil k tomu, aby na svých ramenou nesl nebesa. Jiní tvrdí, že mu Perseus ukázal hlavu Medúzy a proměnil ho v nesmírně vysokou horu, která podpírala nebe. Ať už to bylo jakkoli, Atlas musel nést nebesa za Héraklovými sloupy – za Gibraltarským průlivem.

Atlas měl tři dcery, Hesperidky: Aiglé, Erytheiu a Arethúsu. Všechny tři žily v nejvýchodnější zemi světa, na několika podivuhodných ostrovech v Atlantském oceánu. Byl to skutečný pozemský ráj s mírným podnebím, kde na stromech rostla zlatá jablka. Bohyně Gaia (matka země) nechala tato jablka vyrůst jako svatební dar králi bohů Diovi a Héře. Hesperidky pečovaly o zahradu, kterou střežil drak Ladón. Ladón byl divoký drak, jenž ze svých sta hlav chrlil oheň. Héraklés, známý také jako Herkules – největší hrdina starověku –, dostal za úkol splnit 12 úkolů, které byly považovány za nebezpečné, ba dokonce nesplnitelné: „dvanáct Héraklových úkolů, známých také jako dodekathlos“. Jedenáctým úkolem bylo ukrást zlatá jablka ze zahrady Hesperidek.

Héraklés našel Atlanta, jak podpírá nebe na okraji oceánu, v horách, které dnes nazýváme pohořím Atlas v Maroku. Protože drak ze zahrady Hesperidek Atlase znal, vymyslel Héraklés plán. Přesvědčil Atlanta, aby na chvíli podržel nebe za něj, a že by mezitím Atlas mohl ukrást zlatá jablka. Atlas se vydal do zahrady – kam mohl snadno vstoupit, protože ho drak poznal –, zabil příšeru a ukradl zlatá jablka. Poté se vrátil k Héraklovi.

Atlas už měl dost držení nebes a pokusil se Hérakla v této pozici ponechat. Hrdina ho však přelstil, a tak Atlas musel nebe opět držet. Héraklés utekl s jablky. Co se potom stalo se zlatými jablky? Zůstal snad ráj bez svých jablek? Ne... Bohyně Athéna je vrátila do ráje. Vrátila je jejich pěstitelkám, Hesperidkám. Ladón – strážný drak –, kterého Atlas zabil... žil dál ve svých synech, stromech zvaných „dragos“. Legenda vypráví, že krev vytékající ze smrtelných dračích ran dopadala na zem v zahradě Hesperidek. Z každé kapky, která dopadla na zem, vyrostl strom. Tyto stromy, „dracaena draco“, známé také jako „dračí stromy“, mají silný kmen, z něhož náhle vyrůstá spleť větví připomínajících Ladónových sto hlav.

Když se poškodí kůra, vytéká z ní sytě červená míza, které se říká dračí krev. Tato červená míza má léčivé účinky. Dračí strom roste pomalu, ale může se snadno dožít několika staletí. Příkladem je strom v Icod de los Vinos (Tenerife), kterému se také říká „drago milenario“. Guančové – původní obyvatelé Kanárských ostrovů – dračí stromy uctívali a považovali je za posvátná místa s velmi důležitou mocí. Dodnes přetrvávají pověry a dračí stromy se nechávají růst na okrajích útesů. Když se jako cestovatel blížíte k ostrovům na lodi, můžete už z mnoha kilometrů spatřit siluetu obrovského Teide, který se tyčí nad mraky. Představíme-li si, jak sopka vybuchuje a chrlí oheň, dokážeme si představit i to, jak vznikla legenda o zahradě Hesperidek a stohlavém drakovi. O Ladónovi, drakovi střežícím podivuhodnou zahradu Hesperidek, kde rostla zlatá jablka...
Zprávy musí být nejprve schváleny, než se zobrazí.
Vypěstujte si Adansonia madagascariensis ze semínka. Objevte tři různé způsoby výsevu a dopřejte svému madagaskarskému baobabu ten nejlepší start.
Jak nechat semena vyklíčit? Zjistěte, jakou roli hrají teplota, teplo půdy, vlhkost a růstové světlo, a dopřejte svým semenům a sazenicím dobrý start.
Velké, hluboce vykrajované listy dělají z filodendronu selloum skutečnou tropickou dominantu. Zjistěte, jak podpořit bujný růst, zdravé kořeny a stále působivější listy.
Buďte v obraze o nejnovějších aktualizacích!
© 2026 Drakenbloedboom.
Využívá Shopify.